Vítejte na mém blogu!
Mocinky děkuju že si sem přišla!
Napiš prosím do bubliny TADY

Hlásněte mi prosím TU

Encyklopedie

Knížky o morčatech

17. března 2010 v 15:36 | Karuzka
Ahojky!
Našla jsem pár knížek o morčatech já bych tak hrozně chtěla udělat nový design, ale nemůžu, protože sem nemůžu nainstalovat nějakej program. Tak tady jsou ty knížky:

knížka
knížka
knížka
knížka

Potkani

26. února 2010 v 21:10 | karuzka
Ahojky!
Tady máte něco o potkanech a pár, opravdu pár obrázků.
Vaše Karuzka!


Zvířecí rekordy

21. února 2010 v 15:09 | karuzka
Ahojky!
Když jsem dělala referát na kytovce do školy, tak jsem našla blog a tam byli...zvířecí rekordy. Rozhodla jsem se že je sem dám:
Nejpodivnější pták na světě = Ptakopysk Podivný

Králičí hop

7. listopadu 2009 v 22:00 | karuzka
Ahoj lidi!
Koukala jsem se, co je nového na idnes.cz a našla jsem tam moc hezký obrázky a docela zajímavou soutěž.

Jak mrštný umí být králík, ukázaly závody v takzvaném králičím hopu, které se konaly na brněnském výstavišti. Na dráze zvířata překonávala překážky podobné těm z parkurového skákání. Jen výše, do níž se dostane kůň s jezdcem, malí savci nedosáhnou. Překonají asi čtyřicentimetrové bariéry. "Nedáváme dopředu žádnou mrkev, žádnou granuli. Za králíkem jste vy a dáváte mu povely," popsal závody Václav Mlaskač z Českého svazu chovatelů.

V Brně proběhlo 1. mistrovství ČR v Králičím hopu

V Brně proběhlo 1. mistrovství ČR v Králičím hopu


V Brně proběhlo 1. mistrovství ČR v Králičím hopu

Že jsou roztomilý!!!

Jak to vypadá, když se zkříží kůň se zebrou

6. listopadu 2009 v 16:51 | karuzka

Ahoj lidi!
Našla jsem na idnes.cz pár fotek s textem a rozhodla jsem se že to sem dám.

Bílá dvouletá kobylka Eclyse z německého Safariparku Stukenbrock má pruhovanou hlavu a zadní část těla. Je totiž křížencem zebry a koně, a může se tak právem pyšnit názvem zebroid.
Samička křížence se v německé zoo narodila v roce 2006. Matkou byla zebra a otcem kůň, což je u křížení těchto druhů neobvyklé. Běžně to totiž bývá naopak.
K početí Eclyse došlo náhodou, když ošetřovatelé vzali jednu svou zebru na ranč na sever Itálie, pradoxně proto, aby nedošlo k příbuzenskému páření mezi zebrami v zahradě.
Bílá dvouletá kobylka Eclyse má pruhovanou hlavu a zadeček.
Na ranči byli ale koně a jednomu hřebci se zebra zalíbila, aniž by si toho ošetřovatelé všimli. Vztah zvířat nakonec odhalilo až narození Eclyse. To, že matkou je zebra, mělo nejspíš vliv i na délku březosti. Zebra bývá březí obvykle 365 až 375 dnů, kůň jen asi 330 dnů.
Bílá dvouletá kobylka Eclyse má pruhovanou hlavu a zadeček.
I zbarvení zebroida je výjimečně. Nejčastěji se u kříženců zebry a koně objevují proužky rovnoměrně, zatímco Eclyse má na sobě kousky typického zbarvení zebry na kontrastní bílé.
Bílá dvouletá kobylka Eclyse má pruhovanou hlavu a zadeček.
Zahrada teď pro Eclyse hledá kamaráda. Potomky ale kobylka mít nebude, podobně hybridní jedinci jsou totiž neplodní.


Žirafa

10. února 2009 v 15:01 | karuzka
Délka těla: 3,5-4,8 m
Ocas: 80-110 cm
Afrika na jih od Sahary

Žirafa obývá africkou savanu a řídkésavanové lesy. Díky dlouhému krku dosáhne do výše bezmála 6 m. Živí se listy a výhonky stromů v korunách a snadno zpozoruje nebezpečí. Žirafy žijí v malých stádech a samice mívá jediné mládě jednou za dva roky. Rodí ve stoje, takže mládě spadne ze dvou metrů, ale zakrátko se postaví na nohy.


Panda velká

8. února 2009 v 8:52 | karuzka
Délka těla: 120-150 cm
Ocas: 12-13 cm
Střední čína

Toto zvíře tráví 12 hodin denně spásáním bambusových výhonkůch. Spotřebuje jich12 kg za den. Má zvlášť upravené tlapy s "šestým prstem" i chrup, kdy výhonkyprotahujemezerou mezi špičáky. Pand stále ubývá, špičáky. Pand stále ubývá, petrně žije v přírodě jen tisíc kusů.Samice totiž mívá jen jedno mládě, které se rodí maličké, bývají značné.patří k nejmenším mezi placentály. Navíc panda nemá doupě, takže ztráty.




Kůň

23. listopadu 2008 v 8:27 | karuzka

Kůň (Equus caballus) je domestikované zvíře, patřící mezi lichokopytníky. Po několik tisíciletí lidské historie se koně používali především pro přepravu. Od 20. století se na nich jezdí hlavně rekreačně. Slovo kůň označuje samce tak i samice koně. Samička koně do čtyř let se nazývá klisnička, starší samice je klisna. Sameček koně mladší čtyř let je hřebeček, starší je hřebec nebo valach (vykastrovaný hřebec). Mládě koně se nazývá hříbě.
Věda zabývající se koňmi je hipologie.

Plemena koní

23. listopadu 2008 v 7:53 | karuzka

Plemena koní

Základní dělení plemen je podle stupně prošlechtění, a to na
    • primitivní plemena - zachovávají si původní způsob života, mají tvrdou konstituci, dospívají později, ale jsou dlouhověká, obvykle mívají menší vzrůst a bývají velmi přizpůsobivá
    • kulturní plemena - jsou dlouhodobě šlechtěna podle chovných cílů
Podle původu se koně dají rozdělit do čtyř skupin:

  • Skupina koní mongolských (stepních)- jejich předkem je kůň Převalského, patří sem např. kirgizský kůň, baškirský kůň, sibiřský kůň, kazašský kůň, kabardinský kůň, altajský kůň,…
  • Skupina koní západních - jejich předkem je kůň západního typu (již vyhynul), patří sem např. norik, hafling, belgický kůň, peršeron, clydesdalský kůň, shirský kůň, torijský kůň, bitjug, …
  • Skupina koní severských (nordických) - např. fjordský kůň, shetlandský pony, dartmoorský pony, exmoorský pony, velšský pony, connemara, …


Cválající kůň s jezdcem na Muybridgeově prvním pokusu o zachicení pohybu

Křeček zlatý

23. listopadu 2008 v 7:16 | karuzka
Křeček zlatý (Mesocricetus auratus Waterhouse, 1839) někdy nazývaný též křeček syrský nebo křeček medvědí je druh hlodavce z čeledi myšovitých.

Historie


Poprvé byl křeček zlatý popsán v roce 1839 přírodovědcem Waterhousem. Teprve v roce 1930 se podařilo zoologovi profesoru Aharonimu z Jeruzaléma v blízkosti Aleppa v Sýrii odchytit prvního živého křečka zlatého. V hluboké noře našel matku s dvanácti mláďaty, z nichž přežila jen 3 (9 jich nepřežilo cestu autem). Velmi brzy přišli na svět potomci těchto sourozenců. Z těchto sourozenců pochází všichni doma chovaní křečci zlatí. Každý křeček zlatý je nějak příbuzný všem ostatním křečkům.


Popis
Tento až 18 centimetrový a až 180 gramový křeček má různé typy i barvy srsti (dlouhá, krátká, lesklá - satén). Na hlavě má malý růžový nosík, pak velice citlivé a ve stáří velmi důležité hmatové vousky, černá korálková očka, ouška a veliké lícní torby, do kterých se mu vejde 2,5 piškotů a nějaké zrní, celkem až polovina své vlastní hmotnosti.


Povaha
Povaha může být různá: agresivní, kamarádivá, ignorantní. Většinou záleží na okolí (místě koupení), dostatku či nedostatku potravy a chování jeho majitele.

Křeček zlatý je samotář, po 2 měsících života se více křečků nesnese.

Křeček

23. listopadu 2008 v 7:01 | karuzka
Křeček je zvíře dlouhé 9 cm, má šedou srst s černým proužkem na zádech. Má velmi malé nožky, které jsou většinou schované pod tělem. V zimě může křeček změnit barvu srsti na sněhobílou. V zajetí je chován jako domácí mazlíček.

Křeček polní

V české přírodě se vyskytuje volně žijící druh Křeček polní, což je malý hlodavec, jenž byl v minulosti považován za významného polního škůdce, neboť převážnou část jeho potravy tvořila semena travin a obilovin, tedy obilí.

Chov křečka v zajetí

Křečkové mají také rádi trubičky např. poseté různými semínky,nebo od toaletního papíru. Je to jejich oblíbené místo na spaní. Kupte jim kovovou klec z mřížemi od sebe asi 1 cm a čím větší klec tím lépe. Přikupte mu ještě kovovou napáječku do které mu dáte vodu, malou keramickou misku na žrádlo. Na podestýlku jim kupte piliny, křečci se no nich rádi schovávají tak, že nejsou prakticky viditelní.

Kočka domácí

15. listopadu 2008 v 11:39 | karuzka
Kočka domácí (Felis silvestris f. catus) je domestikovaná forma kočky divoké, která je již po tisíciletí průvodcem člověka. Stejně jako její divoká příbuzná patří do podčeledi malé kočky, a je typickým zástupcem skupiny. Má pružné a svalnaté tělo, dokonale přizpůsobené lovu, ostré drápy a zuby a vynikající zrak, sluch a čic.
Kočka domácí vždy sloužila člověku především jako lovec hlodavců, v současnosti se uplatňuje také jako společník člověka. V některých oblastech Číny je konzumováno kočičí maso, ve třetím světě je kočka domácí rovněž kožešinovým zvířetem a výrobky z kočičí kožešiny se dostávaly i na evropský trh. V červnu 2007 byl však dovoz kočičí kůže a kožešiny zakázán.
Člověk rozšířil kočku domácí prakticky na všech kontinentech (s výjimkou Antarktidy), na mnoha místech zpětně zdivočela. V Austrálii a na dalších ostrovech a souostrovích je kočka domácí vedena jako jeden z nejnebezpečnějších invazních druhů, který se velkou měrou podílí na likvidaci původní fauny.

Potkan

15. listopadu 2008 v 11:35 | karuzka
Potkan nebo potkan obecný (Rattus norvegicus) je hlodavec rodu krysa často zaměňovaný s krysou obecnou (Rattus rattus). Základním rozpoznávacím znakem je jeho lysý a šupinatý ocas, u kořene nápadně zesílený, který je kratší než tělo. Hlava je zepředu mírně zaoblená, oči jsou drobné. Slabě osrstěné ušní boltce jsou krátké (při přehnutí nedosahují k očím). Ve zbarvení hřbetu převládá šedohnědý až hnědý odstín, spodní strana těla je šedavá. Ocas je svrchu tmavší než vespod. Samice má 6 párů mléčných bradavek. Potkan se dožívá 3-4 let v laboratorních podmínkách, v přírodě až dva roky.

Velikost

Potkan dosahuje hmotnosti průměrně 400-600 g, v dobrých podmínkách až do 900 g. Samci jsou robustnější, samice bývají až o 1/3 menší. Délka těla bývá v rozmezí 160 - 270 mm.

Inteligence, způsob života a potrava

Potkan patří mezi jedny z nejinteligentnějších hlodavců v přírodě. Díky přizpůsobivosti svého organizmu a hierarchii potkaních kolonií je schopen přežít i v dnešní době včetně různých důmyslných hubících prostředků. Díky tomu se stal součástí všech velkých měst a větších lidských obydlí, kde mnohem snadněji najde potravu a vhodné podmínky pro přežití.
Potkani v přírodě žijí v koloniích v počtu kolem několika desítek jedinců s hierarchickým uspořádáním. Jeden jedinec, zpravidla nejsilnější samec, ovlivňuje celou kolonii. Život této kolonie se trvale odehrává v jedné oblasti o rozloze cca 6 km², na které členové kolonie získávají potravu a brání svoje území.
Potkan je všežravec, většina jídelníčku se skládá cca z 60-80 % z různých semen trav a obilovin či zeleniny, zbytek tvoří bílkoviny z ptačích vajec nebo masa. Potkan jako jakýkoli jiný hlodavec potřebuje obrušovat své hlodavé zuby, které obrušuje nejčastěji na tvrdším druhu potravy (chleba, větve), ale je schopen se podobně jako myš prokousat skrz beton nebo slabší druhy pletiva a kabelů (slitiny mědi a hliníku a podobně měkké kovy).

Morče domácí

7. září 2008 v 10:29 | karuzka
Morče domácí je domestikovaná forma jihoamerického hlodavce morčete divokého. V současnosti patří mezi oblíbené domácí mazlíčky.
Chov
Stejně jako při chovu jiných domácích mazlíčků je potřeba zajistit zvířeti vhodné podmínky a věnovat mu dostatek času. Morčata jsou zvířata společenská, zvláště samice je proto možné chovat ve skupině. Chovat dva nebo více samečků se většinou nedoporučuje, neboť se často kolem půl roku věku začínají prát, a to i když spolu žijí od narození. Existují ovšem i výjimky, kdy se samečci neperou.
Vhodné obydlí pro jedno morče je klec o ploše minimalne 60×35 cm a výšce 35-40 cm.Ta by měla být umístěna ve světlém nepřetopeném pokoji. Je třeba dbát na to, aby v pokoji nebyl průvan a pokud možno ani zdroje hluku, jako např. televize.

Králík domácí

7. září 2008 v 10:15 | karuzka
Králík domácí (Oryctolagus cuniculus f. domesticus) je domestikovaná forma evropského králíka divokého. Už staří Římané chovali divoké králíky v tzv. leporáriích a jejich maso považovali za pochoutku. Od druhé poloviny 16. století pak známe první barevná a masná plemena, ke skutečnému rozvoji chovatelství došlo v Anglii. V 17. století se chov zaměřoval hlavně na králíky chované pro kožešinu, od 19. století se středem pozornosti stala masná produkce. Dnes je uznáváno asi 100 plemen králíků (65 základních, zbytek jsou rexové a zakrsklá plemena).
Králíci jsou domácím zvířetem, které lze poměrně snadno chovat v malochovech pro maso, bílé králičí maso obsahuje v porovnání s ostatními domácími zvířaty nejméně cholesterolu. Zakrslá plemena jsou pak oblíbeným zvířetem chovaným jako společníci, hlavně v městských bytech.
Chov
V Česku se králík domácí chová v několika typech chovů, v závislosti na účelu jejich chovu. Pro komerční produkci masa slouží velkochovy masných brojlerů, ve velkochovech se rovněž chovají králíci za účelem produkce kožešiny nebo vlny. Králík domácí je významné laboratorní zvíře a pro tento účel se chová v akreditovaných laboratorních chovech.

Křeček

4. září 2008 v 17:31 | Karuzka
Křeček je zvíře dlouhé 9 cm, má šedou srst s černým proužkem na zádech. Má velmi malé nožky, které jsou většinou schované pod tělem. V zimě může křeček změnit barvu srsti na sněhobýlou. V zajetí je chován jako domácí mazlíček.
Chov křečka v zajetí
Křečkové mají také rádi trubičky např. poseté různými semínky,nebo od toaletního papíru. Je to jejich oblíbené místo na spaní. Kupte jim kovovou klec z mřížemi od sebe asi 1 cm a čím větší klec tím lépe. Přikupte mu ještě kovovou napáječku do které mu dáte vodu, malou keramickou misku na žrádlo. Na podestýlku jim kupte piliny, křečci se no nich rádi schovávají tak, že nejsou prakticky viditelní.

Savci

4. září 2008 v 17:17 | karuzka
Savci (Mammalia) jsou vývojově velmi pokročilá třída obratlovců a v současné době osidlují téměř celý svět. Jejich hlavním spojovacím znakem je výživa mláďat produktem modifikovaných kožních žláz, tedy kojení mláďat, mají srst kromě řádů kytovci, luskouni a sirény (ale i u nich je alespoň u mláďat) a to, že jsou teplokrevní.
Na světě existuje kolem 5500 druhů savců zařazených do 1200 rodů, 152 čeledí a až 46 řádů.
Savci jsou definováni jako všichni potomci nejstaršího společného předka živorodých a placentálních savců.
 
 

Reklama